Přátelé ve světě

Je opravdu hodnÄ› způsobů, jak lidé se mohou bavit a nebo jak se zabavit. Lidé mohou dÄ›lat opravdu tolik vÄ›cí, které je baví hlavnÄ› tak, aby u toho byli v bezpeÄí a aby se tÅ™eba nezranili. A co tÅ™eba cestování? Znám hodnÄ› lidí, kteří říkají, že cestování je jejich život. Že prý si vůbec nedokáží pÅ™edstavit život, kdyby nemohli vůbec cestovat. Abych se pÅ™iznala, tak tohle je tak docela pravda, protože já jsem také zvyklá cestovat. Poprvé jsem byla v Itálii, asi když mi bylo osm let, byla jsem tam s rodiÄi a potom jsem tam jezdila snad dvakrát roÄnÄ›.

Z Itálie jsme také potom jezdili do Turecka a také do Tunisu. My jsme tam vÅ¡ude mÄ›li známé, tedy moji rodiÄe, protože moji rodiÄe také studovali v zahraniÄí, takže si potom udÄ›lali známé a kamarády opravdu skoro až po celém svÄ›tÄ›. Takže cestování vlastnÄ› bylo náš skoro denní chleba. Nejenom, že jsme cestovali také po EvropÄ›, ale také jsme byli dvakrát v Africe. Musím uznat, že jsem se v Africe opravdu hodnÄ› bála a to nepoÄítám to, jak jsem u lékaÅ™e musela také vybÄ›hat vÅ¡echna oÄkování a další povinné vÄ›ci. VÅ¡echno povinné, než jsem odjela do Afriky.

Řekla jsem si, že už bych tam nikdy nejela, protože nesnáším jehle a musela bych se zase nechat urÄitÄ› oÄkovat. Sice nevím, jestli to bylo jenom jedno oÄkování nastálo, nebo jestli se oÄkuje vždycky, když se jede nÄ›kam do ciziny. Když tÅ™eba cestujete do Afriky nebo do Indie. Já nevím, ale já už tam rozhodnÄ› nepojedu. StejnÄ› tam nikoho neznám. AÅ¥ si tam jezdí rodiÄe sami, já radÄ›ji budu cestovat tady po naší EvropÄ› a nebo maximálnÄ› po Å panÄ›lsku a po Itálii, protože tam se mi líbí a tam už mám také udÄ›lané přátelé. Myslím si, že je prima, když máte také vÅ¡ude ve svÄ›tÄ› nÄ›kolik přátel. Podle mého názoru přátel není nikdy dost, a když k tomu můžete cestovat, tak urÄitÄ› máte Å¡Å¥astný život.