Ve středověku nebylo bylinkové zahrádky, kde by libeček chyběl. Pak se ale z kuchyní tak trochu vytratil. Škoda, protože je výborný k dochucení masa, polévek a také třeba másla. A podporuje naše zdraví! Zvyšuje obranyschopnost organismu, zmírňuje podráždění dýchacích cest, ulevuje alergikům, prospívá ledvinám. A nejen to!
Pěstování libečku
Libečku se daří na slunném místě, ale zvládne i stanoviště ve stínu. Počítejte s tím, že vyroste asi do výšky 1,5 metru. Semena vyséváme na podzim či na jaře do hloubky cca 1 centimetr. Když semenáčky povyrostou tak, že je můžeme uchopit, přesadíme je na konečné stanoviště. Spon by měl být cca 30 x 30 centimetrů. Libeček můžeme pěstovat také ve vhodné, dostatečně velké nádobě na balkóně nebo terase. Nať pak odstříháváme podle potřeby. V průběhu letní sezóny odstraňujeme stonky, které vybíhají do květu. Libeček přidáváme do masových pokrmů, polévek, salátů, másla, ale můžeme si z něj uvařit třeba také čaj.
Libeček místo „maggi“
Zkuste ochucovat vaše polévky zdravě. Nať lze přidat do polévky společně se zeleninou nebo ji můžeme naložit do oleje. Nať nakrájíme na malé kousky, napěchujeme do sklenice a zalijeme olejem. Skladujeme v lednici.
S libečkem to lépe tráví
Libeček stimuluje produkci trávicích šťáv a tak zlepšuje trávení. Pomáhá bojovat s nechutenstvím, pomalým trávením, s problémy žlučníku a žaludku (pocitem „těžkého žaludku“), s nadýmáním. Také zmírňuje záněty, hlavně v případě postižení tlustého střeva. Čaj připravený z čerstvého libečku lze doporučit při detoxikaci organismu. Zbavuje tělo škodlivin, působí močopudně. Dle odborníků dokáže zatočit i s bakteriemi jako je Salmonela nebo E. coli.
S libečkem pohyblivější
Tato rostlina uleví i nemocným, které trápí artróza, dna nebo revma. Na tyto problémy používáme výluh z libečku, nejlépe se k tomuto účelu hodí kořen. I ten můžeme jíst čerstvý. Nebo ho povaříme se zeleninou v polévce.
